ježek obecný

Ježek obecný

 

DSC09640

Ježek obecný 
Ve Zviřátkově se nachází dva ježčí kamarádi. Popravdě nejsou zde jediní, okolo Zviřátkova se nachází celá ježčí parta, která se objevuje až po soumraku, když hledá potravu. Nejraději a nejčastěji, k nemalé oblibě koček, chodí na kočičí granule a konzervy.
Tyto dva ježčí kamarády jsme získali od lidí, kteří je našli při sekání trávy.

Ježci většinu dne prospí, jsou to noční zvířata. Ale pokud zacítí misku s granulemi nebo masovou konzervou, hned otevřou svá očka a jdou se najíst.

DSC09648

Ježek obecný , známý též pod názvem ježek západní, je středně velký západoevropský hmyzožravec, spolu s ježkem východním jediný zástupce čeledi ježkovitých v ČR. Vyskytuje se v podstatě na celém území České republiky. Obývá území od nížin až po 800 m n. m., výjimečně jej můžeme spatřit až 1 100 m vysoko. Žije na okrajích lesů, pasekách, v křovinách, v parcích a zahradách nebo ve městech.

Popis :

Ježek západní je se svou délkou 22–27 cm a hmotností mezi 0,9 až 1 kg o něco větší než jeho příbuzný, již výše zmíněný ježek východní. Na světlé hlavě má tmavý pruh táhnoucí se od čenichu k očím a tvarovaný do písmena V. Břišní strana těla je u dospělého jedince šedohnědá až šedá s podélnou hnědou skvrnou, u mláďat hnědá bez skvrny. Bodliny, kterých může mít ježek západní na těle až 8 500, má uhlazené a pravidelně pruhované, směřující dozadu a dlouhé 20–30 mm.

 

DSC09651

Chování:

Ježek západní žije, až na období rozmnožování, samotářským životem. Je aktivní v noci, kdy je často slyšet jeho pronikavé funění a dupání, ve dne odpočívá ve svém hnízdě vystlaném trávou a umístěném v méně dostupných místech, např. pod kameny nebo mezi kořeny stromů. Ačkoli je všežravec, dává přednost především živočišné stravě, zvláště pak bezobratlým živočichům, mezi které patří slimáci, žížaly, brouci nebo jiný hmyz. Zvláště pak preferuje žížaly nebo zástupce čeledi střevlíkovitých. Občas se přiživuje i žábami, malými hlodavci, mladými ptáky, ptačími vejci nebo plody. Potravu vyhledává díky svému výborně vyvinutému čichu.

Pokud se ježek cítí ohrožený a spatří např. predátora (lišku, psa), schoulí se do bodlinaté koule, která většinu živočichů odradí. Umí dobře plavat, šplhat, a pokud je k tomu donucen, tak dokáže i poměrně rychle běhat. Nepříznivé zimní období přečkává hibernací (zimním spánkem), do které upadá v říjnu a která trvá většinou až do března, ačkoli přesné hibernační období závisí na výšce teplot.

Páří se od května do října, přičemž se samec se samicí nejprve honí, poté svou družku kouše, naráží do ní, prská a syčí a vyčkává na samiččino svolení k spáření. Samice má obvykle jeden vrh ročně, který obsahuje 4–9 mláďat, která rodí po 31–35 denní březosti. Mláďata se rodí holá, slepá a bez bodlin. První bílé a měkké bodlinky jim začínají vyrůstat už hodinu po porodu. Do bodlinaté koule se dokáží schoulit po 11 dnech a vidět začínají již po dvou týdnech života. V přírodě se ježek západní dožívá průměrně 2–3 let.

 

DSC09652